„A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu.“
A teď by tu mělo být čisté bílé místo. A mohli bychom děkovat, jásat i tancovat a nebo zůstat tiše na kolenou. Co dodat k velkorysé a sebeobětující Boží lásce…
A možná jsme už tolikrát stáli stranou, možná jsme mluvili tam, kde jsme měli mlčet a mlčeli tehdy, když bylo třeba promluvit. Možná jsme zapomněli mnohá z Ježíšových slov a jednali jinak a podle svého, dřív než zakokrhal kohout.
Ale Ježíš, živý a milující, přichází znova a znova se ptá: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“
(M.Sch.)
Všem farníkům a čtenářům našich farních novin přejeme k velikonočním svátkům hojnost Božího požehnání. Kéž naděje vyzařující z prázdného Hrobu naplní naše srdce odvahou k hlásání Zmrtvýchvstalého Krista všem, které potkáme na našich životních cestách. Kéž nám pomáhá vytvářet společenství lásky a opravdové jednoty v našich rodinách, na pracovištích, v obcích a všude tam, kde přebýváme, aby se vykupitelské dílo Krista rozšiřovalo do všech oblastí našeho života!
Redakce
KVĚTNÁ NEDĚLE - oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto myšlenku vyzdvihuje zvláště žehnací modlitba nad ratolestmi: „… požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem.“ Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno…
VELKÝ PÁTEK - podle prastaré tradice se dnes neslaví eucharistická oběť, ale obřady na památku utrpení Páně. Ty mají tří části: Bohoslužbu slova (ve které se čtou pašije) zakončenou přímluvami za celý svět; uctívání kříže; přijímání. Velký pátek je postním dnem - postem od masa a újmy v jídle. Tento den je připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb. V Bibli se události popisují ve všech čtyřech evangeliích. Tento den se tato část evangelií čte v tzv. pašiích. (z toho pak vznikly tzv. pašijové hry, při nichž se tyto události nečetly, ale hrály). Velký pátek je vzpomínkou na ukřižování, a proto je prožíván jako den postu ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií odpoledne ve tři hodiny zemřel Ježíš na kříži. Proto se přibližně v tento čas věřící scházejí k zvláštní bohoslužbě - není to běžná mše sv., otvírá se smysl utrpení a smrti Krista při čtení Bible, připomíná se pokleknutím před křížem, přednáší se modlitby za velké bolesti celého světa (rozdělení, války, špatné vztahy, nejednota křesťanů, ...). Na Velký pátek je výzdoba kostela chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí. V mnohých kostelech se koná tento den ještě pobožnost křížové cesty. Bible vypráví, že v momentě Ježíšovy smrti se roztrhla opona, která v jeruzalémském chrámě dělila velesvatyni od ostatních prostor. Tím Písmo naznačuje, že Ježíšovou smrtí se otevřela cesta k největšímu pokladu - k samotnému Bohu. Lidová tradice toto poněkud opravila a vypráví o otevírání pokladů ve skalách… Proklet je každý, kdo visí na dřevě (srov. Gal 3,13). Ježíšův spásný čin spočívá v tom, že všechen následek hříchu dopadl na něj, místo na nás. Vzal naše prokletí na sebe. Na kříži protrpěl to, co způsobuje hřích - ztrátu Boha. Toto největší utrpení vytrpěl až do dna. „Bože můj, Bože můj” - zvolal na kříži – „proč jsi mě opustil?” (Mt 27,6).
BÍLÁ SOBOTA - je tzv. aliturgickým dnem, neboť se dnes zásadně neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Bílá sobota je příležitostí prožít u Kristova hrobu skutečnost smrti, beznaděje a prázdnoty. Tedy všeho toho, v čem bychom byli díky hříchu uvězněni, nebýt Ježíšova vítězství, slaveného o velikonoční noci.
VELIKONOČNÍ NOC - Velikonoční vigilie je oslavou svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu. Oslava Veliké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty tento velikonoční „přechod“ (pesach) ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. O celém velikonočním tajemství, vsazeném do plánu spásy, vypráví velkou lyrickou básní velikonoční chvalozpěv Exsultet. V mistrné zkratce vidí vzkříšení v souvislosti se Starým zákonem i se životem současného křesťana. Křestní obřady - podstatným prvkem liturgie velikonoční noci je křestní slavnost. Tajemství křtu vyvěrá přímo z velikonoční události. Skrze něj máme účast na Kristově utrpení, smrti a vzkříšení. Proto se přednostně slaví a obnovuje právě o Velikonocích. Křest v řečtině znamená ponořovat. Křest v Krista Ježíše znamená osobní, pevné spojení s Ježíšem. Je to navázání osobního pouta s Ježíšem a s církví, které pro člověka znamená záchranu, péči a vysvobození z neodvratné moci zla. „Křtem jsme s ním byli pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus - byli vzkříšeni z mrtvých slavnou mocí svého Otce a vstoupili tak na cestu nového života.“ (srov. Řím 6,4).
VELIKONOČNÍ NEDĚLE - Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu“, neboli „prvního dne po sobotě“ (která byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali pravidelně scházet k eucharistickému „lámání chleba“ a tento den nazvali „dnem Páně“. Každá neděle v roce je tedy „oslavou Velikonoc“ - zpřítomněním Kristova vykupitelského činu, ze kterého můžeme čerpat posilu pro naši vlastní cestu zmrtvýchvstání.
VELIKONOČNÍ DOBA - slavení Velikonoc pokračuje dalších padesát dní až do
neděle Seslání Ducha svatého, jakožto jeden sváteční den, jako „velký den
Páně“. Milost Velikonoc se neomezuje na jediný den. Jejich jasný paprsek
nezapadá, ale vždycky je připraven osvítit toho, kdo po něm touží... Tento
svátek nás provází těžkostmi, na něž ve světě narážíme; a Bůh nám nabízí radost
ze spasení, která z tohoto svátku vyzařuje.
Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je větší
než veškeré zlo,
z něhož by člověk mohl a musel mít strach. Nebojte se toho, co jste sami
vytvořili, nebojte se ani všeho, co člověk vyrobil
a čím je den ode dne více ohrožován!A konečně, nebojte se sami sebe! Kristus po
svém zmrtvýchvstání řekl apoštolům a ženám: "Nebojte se!". Tato slova
potřebujeme na sklonku druhého tisíciletí možná více, než kdy jindy.
(Jan Pavel II.)
Jít ve stopách Ježíšových je naším povoláním. Je to jediná cesta, která vede skrze smrt k životu. (Joachim kardinál Meisner)
z internetových stránek www.vira.cz
Ježíši Kriste
vytoužený
předpověděný
nejchudší z chudých
nejpokornější z pokorných
nejlaskavější z laskavých
nejbohatší z bohatých
nejmocnější z mocných
již dva tisíce let
hýbeš dějinami
Ježíši Kriste
jsi to ty, který dáváš smysl
našemu životu
my jsme jen trny
na Tvé koruně
Jak zbytečné se hádat
zda byl jsi Bůh
nebo jen člověk
Jsi láska
a jedině láska na celém světě
je božská
Kahoun 1985
Rozhovor nebo spíš povídání - tentokrát s paní Andresovou z Jíloviště.
Vzpomínka na Skaleckou pouť.
K mým hezkým životním vzpomínkám patří Skalecká pouť. Můj tchán mi o ní vyprávěl, že byla vždycky soustředěním mládeže z vesnic z okolí Mníšku. Bývalo tam veselo, hrála muzika, prodávaly se tam naložené okurky. Já tam byla poprvé po smrti svého muže v roce 1945 se svými syny, byly jim 4 a 2 roky. Jeli jsme autobusem pana Chyby. Zastavil nám v Mníšku „U křížku“ a pak se šlo pěšky.
Smutnou vzpomínku mám na pouť v roce 1950. Pan děkan dosloužil mši sv., pak se k nám otočil a řekl, že jsme se na Skalce sešli naposled. Bude uzavřena, protože se tam bude dolovat ruda. Nastalo hluboké ticho, všichni jsme byli smutní. Pan děkan jen řekl: „Nic netrvá věčně, jen Pán Bůh je věčný.“ Jak jsme tak ztichle seděli, chopily se děti iniciativy (nikdo je nehlídal) a začaly zvonit; jako by zvonily Skalce hranu. Pak jsme se rozešli. Docela bych byla ráda, kdyby se ozvali ještě jiní pamětníci této pouti.
Znovu jsme se sešli na Skalce až v roce 1990 s P.Andrejčákem s tím, že poutě budou obnoveny. Kaple byla zavřená, místo bylo kompletně pusté. Seděli jsme na kládách, stál na nich i františkánský kněz, který měl kázání. Kapličky křížové cesty byly v zoufalém stavu, přesto jsme se po polední přestávce pomodlili křížovou cestu. Bylo nám dobře, že jsme zase na Skalce, já jsem se cítila jako v nebi.Další rok už byla kaple otevřená, mohli jsme se podívat dovnitř.
Jsem ráda, že jsem se dočkala znovuotevření a obnovení Skalky a přeji všem mladým, aby se na každou pouť těšili, jako jsme se těšívali my, aby se stala světlem v jejich životě, jako byla nám.
(s paní Andresovou vzpomínala paní Mejstříková)
O příští rozhovor bychom rádi poprosili paní Jiřinu Novákovou z Líšnice.
Sobota 3.4. 15.00 Trnová
Neděle 4.4. Květná neděle 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Malá Svatá Hora
Čtvrtek 8.4. Zelený čtvrtek 17.00 Líšnice
18.30 Mníšek
Pátek 9.4. Velký pátek 17.00 Líšnice
18.30 Mníšek
Sobota 10.4. Bílá sobota od 9.00 Adorace u Božího Hrobu
18.00 Mníšek
21.00 Líšnice
Neděle 11.4. Boží hod velikonoční 8.30 Mníšek svěcení pokrmů
10.30 Líšnice
14.00 Trnová
Pondělí 12.4. Velikonoční pondělí 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Kytín
Sobota 17.4. 15.00 Čisovice
Neděle 18.4. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Trnová
Sobota 24.4. 15.00 Kytín – dětská mše sv.
Neděle 25.4. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.30 Čisovice
aktuality…
Při sbírce Misijní koláč děti za koláče získaly a na konto Papežského misijního díla dětí poslaly 1300Kč. Díky všem štědrým dárcům!
* * *
V dubnu kvůli velikonočním svátkům bude setkání dospělých nad katechismem jen v pondělí 19.4., pak až 3.5., vždy od 19.30 na faře.
* * *
Sdružení
Informujeme tímto farníky, že byla podána žádost o registraci sdružení. Středem zájmu je budova na farní zahradě, v minulosti využívaná např. pro scházení se dětí na sobotní loutkové divadlo, nyní tiše stojící a čekající na působení zubu času. A tak se sešlo několik nadšenců, kteří by rádi viděli budovu nejen zachovánu v plné kráse, ale především poskytující dětem i dospělým dostatek podnětů k tomu, jak a kde trávit volný čas. Proto zakládáme sdružení, které bude mít pravomoc shánět finanční prostředky a snažit se o to, co nyní vypadá jako nemožné. Věříme, že nám Bůh bude nápomocen. Zakládající členové sdružení: Mgr.Marie Sadilová, Daniela Feltová, JUDr.Marie Češková
* * *
Chceme vás pozvat na letní farní dovolenou. Jedná se o týdenní pobyt v Klokotech u Tábora od 24.7. do 31.7.2004. Cena 80Kč na den a osobu. Ubytování je v klášterní budově, kde jsou tři pokojíky s postelemi a dvě místnosti s koberci. Společná kuchyň a sociální zařízení. Kapacita objektu je 50 lidí. Po loňské zkušenosti, kdy se sešlo asi sedm rodin v Čechticích a vzájemně se poznaly, pořádaly společné výlety, hry, výtvarné dílny a společně se modlily, můžeme všem vřele doporučit.Informace vám poskytne Eva Nováková tel. 318 592 441
* * *
Dobrá zpráva!
V létě nás čeká náš první farní tábor. Bude především pro děti, které chodí na nábožko, ale nejen pro ně. Pokud budou mít zájem i vaši kamarádi, mohou jet s námi. Tábořit budeme v Čechticích u Vlašimi, kde jsme loni trávili naši farní rodinnou dovolenou a kde to máme vyzkoušené. Na loučce u fary stojí deset čtyřlůžkových chatek (může se v nich i přitápět, kdyby bylo chladno). Je zde velká jídelna s velkokapacitní kuchyní, které bude vládnout Dáša Mrázková, takže se už teď můžeme těšit na její dobroty. Pro případ, že by někdo chtěl marodit nebo hazardovat se zdravím, s námi pojede zdravotní sestra (Renata Dovjaková). Naším průvodcem bude svatý František, po jehož stopách se vydáme za dobrodružstvím. Octneme se v dávném středověku, takže dámy, nemějte strach – budou tam s námi samí rytíři. Víc vám toho neprozradíme, to ostatní bude překvapení. Vlastně ještě maličkost. Jede se v týdnu od 9. do 15. srpna. Pokud s námi chcete jet, přihlaste se u paní katechetky nebo u pana faráře (záloha na ubytování 140Kč).
* * *
Tábor bude za dlouho, ale víkendovka pro děti bude už 23.-25.4. V sobotu 24.4. kolem šesté budou děti hrát divadlo na farské zahradě, na které by vás všechny rády pozvaly (v případě ošklivého počasí v Kulturním středisku v Lipkách)
V minulém čísle jsme pro vás nachystali postní kalendář, doufáme, že poctivě vybarvujete a malujete! Pro všechny, kteří ten svůj přinesou do 18.4., abychom je mohli vystavit, je připravená sladká odměna.
Do dubnového čísla jsme uchystali něco z jiného soudku – na vaše bystré hlavičky čekají čtyři záludné otázky. Vybrali jsme je tak, aby alespoň na jednu mohli odpovědět i ti nejmenší, a naopak aby i ti starší měli nad čím přemýšlet. Své odpovědi prosíme přineste panu faráři do 18.4., odměna vás nemine a ty nejlepší odpovědi otiskneme v příštích Stopách.
1.Na kolika vozidlech jezdí Večerníček?
2.Kolik hodin spí čert?
3.Jdou tři velbloudi po poušti v řadě za sebou. První říká: „..přede mnou poušť, za mnou velbloud.“ Druhý říká: „Přede mnou velbloud, za mnou velbloud.“ Třetí říká: „Přede mnou velbloud, za mnou taky.“ Jak je to možné?
(nápověda – nejdou v kruhu a ani to není stín)
4.Co je to pektorál?
(volně podle časopisu Bratrstvo)
Pane, učiň, abych se k Tobě obrátil, i když Tě nemohu vidět.
Pane, Ty jsi má síla, i když Tě nemohu pochopit.
Pane, Ty jsi má spása, i když nemohu věřit.
Pane, Ty jsi mé odpuštění, i když už nemohu litovat.
Pane, Ty jsi má láska, i když nemohu milovat.