Snad nikdo z nás nepochybuje o tom, že čas prázdnin by měl být časem odpočinku. Děti po skoro deseti měsících těžké práce pojedou na tábory, rodiny na dovolenou anebo na chalupu. A budeme odpočívat. A je to opravdu správně. I Pán po stvoření světa odpočíval, ale - a teď nechci moralizovat ani nikomu z Vás otrávit čas dovolené - nesmíme zapomenout na Toho, který nám tento odpočinek dopřává. Všude tam, kde budeme, pamatujme, že Pán je pořád s námi a chce nám pomáhat! Čas odpočinku může být také časem bytí blíže Bohu, protože Pán k nám promlouvá právě ve chvílích ticha.
V letošním roce máme v rámci našeho farního společenství hned dvě příležitosti strávit aspoň „chvíli“ volna s Bohem. První je farní dovolená, organizovaná paní Evou Novákovou, druhou dětský tábor s paní katechetkou. Bylo by škoda, aby tyto akce oslovily jen pár nadšenců, protože jsou připravené pro nás pro všechny. Stanou se určitě příležitostí k lepšímu vzájemnému poznání, ale také k setkání s Pánem - jinak než jen v kostele. Budou příležitostí k odhalování Jeho stop v kráse přírody i lidských uměleckých výtvorů.
Jsem přesvědčený, že prázdniny se mohou stát úžasným „dobrodružstvím s Bohem“. A právě toto vám všem přeji a v modlitbách vyprošuji
váš P. Robert
Prázdninová modlitba
Jsem šťastný, že mám volno. Čas pro sebe, čas pro Tebe. Očekávám mnoho – slunce, oblaka, vítr, vodu, dálky, přátele.
Otevři mi oči pro krásu svého světa, dej mi pozorný sluch pro
hlas stvoření. Děkuji Ti za ty dny volnosti. Dej, ať nasbírám sílu,
abych byl laskavější.
Setkám se s lidmi, blízkými i cizími, děkuji ti a prosím Tě, abych
jim dovedl naslouchat, abych se přiblížil jim i jejich světu, abych
jim porozuměl, neboť mám čas.
Dej mi slova a činy, které dávají radost. Na všech cestách ať je se
mnou Tvá láska. Dej, ať se vrátím domů bohatý zkušenostmi a
novou silou.
Ochraň mne před nesmyslnými dny nudy, před dny bez modlitby
a myšlenek na Tebe, před tlacháním a špinavými řečmi, před
skleslostí, prostředností a neovládáním se, před lhostejností.
Prosím Tě, otevři mi oči pro všechno dobré a krásné, ať má ústa
nacházejí slova radosti, ať jsou mé ruce ochotny dávat a
pomáhat, ať s bdělým duchem přijímám pravdu.
Pomoz mi, abych svým životem zvěstoval Tebe.
Amen.
sobota 3.7. 15.00 Trnová
neděle 4.7. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Malá Svatá Hora
pondělí 5.7. 8.30 Mníšek
sobota 10.7. 15.00 Čisovice
neděle 11.7. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Kytín
sobota 17.7. 10.00 Skalka –Skalecká pouť
neděle 18.7. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Trnová
sobota 24.7. 15.00 Kytín
neděle 25.7. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.30 Čisovice
neděle 1.8. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Malá Svatá Hora
sobota 7.8. 15.00 Trnová
neděle 8.8. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Kytín
sobota 14.8. 15.00 Čisovice
neděle 15.8. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
14.00 Trnová
sobota 21.8. 15.00 Čisovice
neděle 22.8. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
sobota 28.8. 15.00 Kytín
neděle 29.8. 8.30 Mníšek
10.30 Líšnice
Ptáme se...
Možná spíš než rozhovor - trocha vzpomínání. Poprosili jsme o ni pana Antonína Krásu z Mníšku.
Narodil jsem se za císaře Pána r. 1917 a brzy se s pomocí Boží mohu dožít 88 let. Pocházím ze selské katolické rodiny, která existovala ve velké zemědělské vesnici na Příbramsku. Za mých klukovských let má rodná vesnice se 2 osadami měla tehdy cca 1200 obyvatel (asi tolik tehdy měl i Mníšek), převažovali v ní sedláci a malozemědělci. Když jsem chodil do obecné a měšťanské školy, to byla doba docela jiná než ta dnešní – skoro polopohádková. Mně se zdála samozřejmá.
Tehdy lidé nebyli „pod penzí“ (důchod tehdy měl snad jen hajný, listonoš a učitel) a byli závislí jen na své těžké práci, kterou zemědělcům poskytovala jen příroda. Proto si lidé přírody vážili, neubližovali jí, poctivě na ní pracovali a ona se jim odměňovala životadárnou úrodou. Uvědomovali si svou lidskou nedostatečnost a proto byli převážně věřící, i když ne všichni chodili do kostela. Ostatně – stejně by se do místního kostela všichni nevešli, tak byl každou neděli plný. Pole a políčka byla pečlivě obdělaná, předzahrádky plné zeleniny, pivoněk, jiřin a růží, ovocné zahrady osázeny nejužitečnějšími ovocnými stromy a ve chlévech v čistotě chován a ošetřován dobytek. Po 1.světové válce lidé z doby starého Rakouska měli v sobě vysokou míru morálních hodnot a chovali se k sobě navzájem vstřícně, tj. křesťansky. Každý statek měl vazbu na 2-3 chudší rodiny, jejichž členové podle potřeby na statku pracovali. Dostávali mzdu a celodenní stravu. Navíc si nesli navečer domů výslužku: chleba nebo koláč, buchtu, bác nebo rozpek. Vzpomínám, jak tatínek řekl jednou mamince: „ Abys věděla, Kočovům jsem dal pytel velkozrnné pšenice na setí a Balíkovům jsem půjčil 1.800Kč (bez potvrzení, lidé si věřili), mají příležitost koupit si dobrou mladou krávu. To jim hodně pomůže.“ „ Dobře jsi udělal tatínku,“ řekla maminka.
Měl jsem dobré rodiče, kteří za Rakouska vychodili jen obecnou školu a na druhé straně měli velké životní zkušenosti, převzaté od předků z doby obrozenské. Vlivem maminky jsem přijal křesťanské pojetí života a zásluhou otce navykl si fyzicky pracovat, neboť vzdělání samo o sobě k životu nestačí. Otec – sedlák – byl 20 let pokladníkem místní Kampeličky a uměl si sám udělat výroční účetní uzávěrku, kterou dokonce dělal i p.řídícímu v sousední vsi. Rodiny v době mého dětství byly pevné a děti poslušné a ukázněné.
Považuji za řízení Boží, že jako učitel ze tří čtvrtin jsem prožil svůj život v Mníšku, ve škole skoro 40 let. Nemohl jsem nepoznat, že Mníšek je literárním Lážovem, spjatým se zvláštní knihou Školák Kája Mařík od p.Marie Wagnerové-Černé (F.Háj). Tato kniha líčí život katolického chlapce podle představ katolické autorky, a proto se stala kontroverzní. Za totality byla zakázána a z veřejných knihoven vyřazena. Ovšem – i jinak u pokrokářských „odborníků“ je předmětem kritiky a zesměšňování. Mně však tato kniha potvrdila, že kájovská doba leckde na vesnicích (v mé rodné vsi) a v městečkách ( i v Mníšku) skutečně fungovala – byla to doba, kdy si lidé byli navzájem tetami a strýčky (1850-1930). Závěr té doby já v klukovských letech skutečně zažil. Tehdy jsem to tolik nevnímal a ani mi nebylo divné, že mám na vsi tolik tet a strejdů.
Ctitelé této knihy do Lážova přijížděli a ještě přijíždějí. Mnozí, kteří si mne našli, mě v důchodovém věku přinutili, abych se Kájou a autorkou zabýval. S mnohými si dopisuji, leccos vědí – mám adresář těch nejvěrnějších z celé republiky – celkem 70. Za léta snad 500 zájemců jsem provedl „po stopách K.M.“ Od roku 1992 máme skupinu maříkologů (bádajících ctitelů), jimž se v r. 1997 podařilo vydat knihu Kája Mařík – skutečnost nebo legenda, která už osmý rok se ještě prodává.
V příštím čísle Stop bych si přál rozhovor s p. Liduškou Balíčkovou, skromnou ženou a dobrou matkou.
Co nás čeká...
17.7.2004 bude v Mníšku pod Brdy tradiční Skalecká pouť – mše sv. na Skalce bude v 10 hodin, v 8 hodin vyjdeme procesím od kostela. Po skončení oficiálního programu připravilo sdružení Oáza pro velké i malé v lese kolem Skalky pouťovou stezku a v 18 hodin bychom chtěli pozvat všechny k posezení na farní zahradě u ohně.
V neděli 18.7. v …hodin bude v kostele sv. Václava koncert…..
* * *
5.7.2004 se v kostele sv. Václava v Mníšku bude konat koncert studentského pěveckého sboru Worth Abbey Choir
* * *
Setkání dospělých nad katechismem o prázdninách nebude, sejdeme se zase až v novém školním roce v pondělí 6.9. v 19.30 na faře a budeme pokračovat v odstavci II, číslo 645(Stav Kristova vzkříšeného lidství).
* * *
Od soboty 19.6. zdobí skalecké kapličky křížová cesty z ruky pana Jaroslava Michala. Jeho práce zvítězila v letošním ročníku soutěže o výzdobu skaleckých kapliček. Dětem z náboženství uniklo vítězství jen o vlásek, ale jejich obrázky i práce ostatních, kteří se soutěže letos zúčastnili, můžete vidět vystavené v chodbě skaleckého kláštera.
* * *
Zájemci o letní farní dovolenou v Klokotech (24.7.-31.7.2004) se ještě stále mohou ozvat p.E.Novákové, tel.č. 318 592 441, zbývají poslední volná místa!
* * *
Letní dětský tábor (9.-15.8) se také nezadržitelně blíží, podrobnosti ohledně placení a odjezdu dostanou všechny přihlášené děti ( a starostliví rodiče) od paní katechetky Daniely písemně během července.
* * *
A zase něco nepříjemného – bylo by potřeba opět udělat větší úklid v mníšeckém kostele, před poutí, abychom se nemuseli stydět. Kdo můžete, přijďte v sobotu 10.7. v 9.30. Víme, že je doba dovolených a mnozí z nás budou pryč, přesto moc prosíme, kdo můžete, přijďte.
* * *
V minulém čísle jsme se zmiňovali o projektu Adopce na dálku. Chtěli bychom vás teď seznámit s naší adoptivní dcerou Grace Okine z vesnice Obom v africké Ghaně. Narodila se 19.1.1990, má ještě sedm dalších sourozenců a žije jen s matkou, protože otec jí zemřel. Na potřebnou částku se nás skládá celkem šest, zájemců o adopci je ale víc a už chybí jen jeden člověk, abychom mohli pomoci ještě jednomu dítěti. Nechcete se k nám také přidat? Salcmanovi a spol. (kontakt Salcmanovi 318 581 221)
* * *
V sobotu 4.9. bychom rádi uspořádali na začátek školního roku výlet pro děti i dospělé do kostela do Trnové (dětská mše sv. v 15 hod.) – podrobnosti ještě upřesníme v srpnu.
* * *
Letošní ročník pohádkového lesa si zaslouží alespoň malé ohlédnutí: byl stejně mokrý jako ten loňský, ale nejen stará ježibaba cítila v kostech, že se nám snad docela povedl. Sešlo se asi 120 dětí, rodiče nepočítáme, a během cesty prošly 12 pohádkami, někde se trochu bály a jinde hodně smály, viděly loutkové divadlo a nakonec získaly diplom i nějaké to mlsání…
Jako každý rok i letos prosíme ty z vás, kterým na zahrádce něco kvete – bylo by možné na páteční mše sv. donést květiny ze zahrádky na nedělní výzdobu kostela?
* * *
Novomanželům Zuzaně a Janovi Bartákovým všechno nejlepší, hojnost Božího požehnání na společné cestě životem přeje
farní společenství z Mníšku pod Brdy
dětský koutek...
Na prázdniny jsme pro vás nachystali schovávačku – ve větách se schovávají jména. Najdete se? A svoje kamarády?
Na luštění máte celé prázdniny a když výsledky svého snažení přinesete do konce prázdnin panu faráři, sladká odměna vás nemine!
1.Viděl jsem kozu za naším chlívkem.
2.Srdce tepe, tryskem pádí jako o závod.
3.Polož ty hrábě, tady se s nimi nemůžeš ohánět!
4.Nechci před tebou nic tajit, kamínky do studny jsem házel já.
5.Když jsou prázdniny, léto má štědrou náruč pro každého.
6.Koupil mi chalupu jako hrad, ale není mu to stejně nic platné.
7.Tatínku králi, poslouchej mě dobře, to on drakovi hlavy usekal!
8.Zase mě budou lákat, každý den to zkouší….
9.To je ale tíha, na to si měli zavolat nějakého siláka!
10.Podíval se z okna a řekl: „Á, rachot zase začíná!“
11.Poslyšte, rez kamencem ale nevyperete.
12.Petro, ber to ovoce už ven!
13.Běž už do hajan, andílku!
14.První cenu v závodě na 500m volný způsob získává Otmar Kéta.
15.Zahodíš ten luk! Á, šípy jsi měl taky?!!!
16.Míč se kutálí daleko za postranní čáru.
17.Jasan, nabeton přijdu hned v poledne.
18.Nenech tu kufr, antabus si brát nemusíš.
19.Takový boj a nic z toho…
20.Dej udit alespoň kousek toho masa, mám na něj chuť.
21.Dneska relikvie už mnoha lidem nic neříkají.
22.Pane vedoucí, stovka rolí na skladě snad ještě je!
23. Napiš na tabuli do kouta „d“, „e“, „á“, školník to pak umyje.
Básničky z víkendovky...
Jsme príma tým pro dobrý rým.
Bacha, lidi utíkejte, devítka je tady –
Klárka, Linda a Honza ví si vždycky rady.
Ještě Slávek s Václavkou a už je to jasný,
že spoustu vuřtů vyhrajem a budeme šťastný.
Klárka, ta má dobrý nos, pomohl nám ve hře dost.
Honzík, ten je nejmenší, nese kámen největší.
Pro obrázky rychle běží Linda s pamětí svou svěží.
Je nás pět – baví nás svět!
Tečka.
* * *
Gerd a Martina jdou pěšky dneska,
Irča s Terezou s nimi jdou.
Kreslíme a stavíme všechno, co umíme.
Na nebi je mrak, těšíme se na táborák!
* * *
Já jsem Kačka okatá, ráda kreslím zvířata.
Já jsem ta větší Judita a ráda spím jak zabitá.
S Kačkou občas po škole vyrazíme si na kole,
modelujeme, zpíváme a dobrou náladu míváme.
A já, ta největší Štěpánka, hraju nohejbal s klukama,
cvičím si a občas hraju a přitom se ráda směju.
Bojovky my rádi máme, i když moc nevyhráváme.
Pokračování příště
Vydává pro vnitřní potřeby:
Římskokatolická farnost sv. Václava
nám. F. X. Svobody 38
252 10 Mníšek pod Brdy http://www.faramnisek.webz.cz/