Úno 25 2011

Jíloviště

Publikoval/a

Z historie farnosti v Jílovišti

V rámci historického pojednání duchovní správy v Trnové je třeba se zmínil alespoň krátce o zaniklé farnosti v Jílovišti. Obec dnes patří k farnosti Trnová. Ne vždy tak tomu bývalo. Původně se zde nacházel lovecký hrádek Jistba, nedaleko něhož stával kostelík sv. Václava. Po vzniku zbraslavského kláštera připadla mu i Jistba. Nedaleko hrádku klášter založil vesnici Jíloviště a kostelík sv. Václava se stal farním. V registrech papežského desátku r. 1352 není zdejší farnost ještě zmíněna. První písemná zmínka pochází až z roku 1359, kdy je zdejší farář doložen, bohužel nikoliv jménem. Roku 1361 uváděl zdejší farář nového duchovního k faře v Trnové. V roce 1369 platila zdejší fara 2 groše papežského desátku. Patrony zdejšího kostela byli, podobně jako v Líšnici, opati ve Zbraslavi. Po smrti zdejšího faráře Václava 1378 byl 1. prosince toho roku dosazen kněz Vavřinec Vachoč. V roce 1380 o něm místní během vizitace doznali, že byl mimo kostel více než rok. Po něm nastoupil do Jíloviště kněz Mauricius, po jehož smrti podal zbraslavský opat kněze Jakuba. Do úřadu jej uvedl trnovský farář. Již roku 1419 byl zdejším farářem doložen Petr, který však rok nato odešel do Újezdce. Odtud toho roku 1420 přišel poslední doložený jílovišťský farář Matyáš. Kostel a fara zanikly za husitských válek a farnost nebyla již nikdy obnovena.

Po kostelíku sv. Václava, postaveném v 50. létech 14. století, dodnes nezůstaly žádné hmotné památky. Ve staré literatuře se odkazuje na místní název „Na kostelíčku“ jako na místo, kde stával. Zbytky zdí byly roku 1850 nalezeny na vršku „Zvonici“. Při kopání štěrku zde byl nalezen otesaný kvádr z bělohorské opuky o rozměrech asi 50 x 50 x 15 cm (dnes bohužel nezvěstný). Kolem kostela býval i hřbitov, o čemž svědčil nález kostí, vykopaný na místě staveniště bývalé kovárny.

Seznam farářů v Trnové od roku 1743:

- Norbert Saatzer (1743 – 1747).

- Martin Augustin Margatsch (1747 – 1759).

- Antonín Ignác Levinský (1759 – 1766).

- Václav Samohrd (1766 – 1770).

- Karel František Zinek (1770 – 1783).

- Antonín Hladík (1783 – 1799).

- Jan Kumpa (1799 – 1811).

- Tomáš Mikovec (1811 – 1813), sekularizovaný františkán.

- Matyáš Albert Masný (1813 – 1817).

- Václav Lego (1817 – 1818).

- Václav Tvrzský (1818 – 1822).

- Vincenc Hostovský (1825 – 1832).

- František Kosťál (1834 – † 1851).

- František Titěra (1852 – 1858).

- Jan Payrek (1859 – † 1862).

- Jan Pondělík (1863 – 1875).

- Ignác Praský (1874 – 1875), farář v Líšnici, vykonával dočasně duchovní správu v Trnové.

- Josef Matoušek (1876 – 1889).

- Karel Matouš (1889 – 1899) – se zaměřil na úpravy interiéru sakristie kostela a fary.

- František Černý (1899 – 1934).

- Augustin V. Arnold (1934 – 1943).

- Arnošt Šíma (1942 – 1943), farář v Mníšku, administrátor excurrendo.

- ThDr. Václav Bogner (1943 – 1945).

- Karel Boba (1945 – 1946).

- Jan Biskup (1946 – 1947).

- Rudolf Vagenknecht (1947 – 1948).

- Václav Šebek (1948 – 1950).

- Jaroslav Karásek (1950 – 1951).

- Josef Fořtel (1951 – 1953).

- Karel Kroupa (1953 – 1955).

- Josef Javůrek (1955 – 1982).

- Josef Hřebík (1983 – 1987).

- Josef Andrejčák (1987 – 1992).

- Artur Matuszek (1992 – 1996).

- Roland Solloch (1996 – 1998).

- Robert Cieszkowski (od 1998), administrátor excurrendo.

Historie trnovské farnosti byla zpracována na základě knih: * Z. Boháč, Trnová v Minulosti a současnosti. Trnová 1993 * Smíchovsko a Zbraslavsko, Praha 1899 * a dalších studií


Zatím nejsou žádné komentáře

Napsat komentář

*